Modelování dopadu odpadu z akvakultury ryb na stav prostředí ve východním Středomoří alokovaném na akvakulturu

Modelovací nástroj byl zaveden v zóně pro akvakulturu ve východním Středomoří (AZA) (záliv Vourlias, Řecko) s cílem prozkoumat osud mořčáka evropského/námořního odpadu z akvakultury z více hospodářství a posoudit jejich potenciální dopady na okolní ekosystém z hlediska dobrého stavu prostředí. Model byl validován na základě dostupných družicových údajů (Chl-a) a in situ (PO4, NO3, NH4, Chl-a, mesozooplankton), které vykazovaly přiměřenou schopnost reprodukovat pozorované rozpětí a horizontální variabilitu. Stav prostředí byl posuzován pomocí dvou environmentálních indikátorů (TRIX, E.I.) vypočtených pomocí simulovaných výstupů. Environmentální podmínky v AZA byly „dobré“ v dobře smíšeném období v zimě a „střední“ na „špatnou“ během více stratifikovaných období, zejména v létě, kdy byly odpadní vody z rybích farem vyšší. V blízkosti různých rybích farem bylo zjištěno, že environmentální podmínky souvisejí s produkcí rybích farem, jakož i s převládající současnou rychlostí/orientací. Rybí farmy, kde silnější převládající proudy vedly k účinnějšímu rozptylu odpadů na moři, vykazovaly relativně lepší podmínky, a to navzdory vysoké produkci ryb. Změny ve struktuře potravních webových stránek v důsledku vstupu odpadu z rybích farem se vyznačovaly především nárůstem dinoflagellátů, což je ukazatel eutrofizace, a také nanofytoplanktonu a mikrozooplanktonu. Byla provedena řada simulací scénářů (produkce a poloha rybích farem) s cílem prozkoumat ekologickou nosnost AZA a prokázat užitečnost modelovacího systému jako nástroje řízení pro územní plánování AZA a udělování licencí rybím hospodářstvím.