Ekologická únosná kapacita v mořské kultuře: Zvážení a uplatňování v zeměpisných strategiích a politikách

Strategie správy a řízení rozvoje akvakultury byly zkoumány u vybraného počtu jurisdikcí zahrnujících řadu produkce mořské akvakultury, aby bylo možné lépe pochopit, do jaké míry jsou koncepty „ekologické přepravní kapacity“ (ECC) začleněny do nástrojů řízení nebo povolovacích požadavků na rozvoj akvakultury. Politiky, předpisy a strategické plány byly hledány prostřednictvím odborných znalostí a někdy pomocí internetového vyhledávání. ECC akvakultury, definované zde jako „rozsah produkce akvakultury, kterou lze podpořit, aniž by to vedlo k nepřijatelným změnám v ekologickém procesu, druzích, populacích nebo komunitách v životním prostředí“, nebylo v žádné jurisdikci přísně uplatňováno v dokumentaci politiky akvakultury. Bylo provedeno rozšířené vyhledávání s cílem zvážit obecněji koncept nosné kapacity akvakultury (CC). Z deseti zkoumaných zemí lze koncepty CC nalézt v politické dokumentaci několika zemí. Začlenění koncepcí CC do politického a strategického plánování lze využít jako součást souboru nástrojů řízení na podporu udržitelné akvakultury v rámci ekologického přístupu FAO k akvakultuře.