Hodnota stanoviště mlžů a akvakultury mořských řas pro ryby a bezobratlé: Cesty, syntéza a další kroky

Akvakultura může mít negativní dopady na životní prostředí a může doplňovat soubor antropogenních stresových faktorů, které ohrožují pobřežní ekosystémy. Z rostoucího množství vědeckých důkazů však vyplývá, že komerční pěstování mlžů a mořských řas může poskytovat cenné ekosystémové zboží a služby, včetně poskytování nových stanovišť pro ryby a mobilní bezobratlé druhy. Dokončili jsme systematický přezkum literatury studií zaměřených na pochopení interakcí souvisejících se stanovištěm souvisejících s akvakulturou mlžů a mořských řas a stručná metaanalýza 65 studií pro hodnocení populací ryb a mobilních makrobezobratlých v hospodářstvích a referenčních lokalitách. Mlži a akvakultura mořských řas byly spojeny s vyšší četností (n = 59, rozsah: 0,05× až 473×, medián lnRR = 0,67) a bohatost druhů (n = 29, rozmezí: 0,68× až 4,3×, medián lnRR = 0,13) volně žijící, mobilní makrofauny. Rozpuštěná nebo vyvýšená kultura slávek a ústřic přinesla největší nárůst počtu volně žijících makrofaunalů a druhové bohatosti. Popisujeme hlavní mechanismy a způsoby, jakými mohou mlži a akvakultura mořských řas pozitivně ovlivnit strukturu a funkci společenstev živočichů – včetně poskytování strukturovaných stanovišť, zajišťování potravinových zdrojů a zvýšené reprodukce a získávání, a určujeme úlohu pěstovaných druhů a pěstebních zařízení při ovlivňování hodnoty stanoviště. Vzhledem k pokračujícímu zhoršování stavu pobřežních stanovišť a rostoucím investicím do jejich obnovy je nezbytné pochopit, jak lze průmyslové činnosti, jako je akvakultura, navrhovat tak, aby poskytovaly potraviny v rámci ekologických limitů a jak mají pozitivní vliv na ekosystémové zboží a služby, aby bylo možné dosáhnout ekologických, sociálních a hospodářských cílů.