Sdělovací prostředky pro akvakulturu

Norsko je největším světovým producentem lososa chovaného pro hospodářské účely. Akvakultura je druhým největším vývozním odvětvím v zemi, a je tudíž nezbytná pro zaměstnanost v pobřežních oblastech Norska. Toto odvětví je závislé na přijetí ze strany veřejnosti a dobrém postavení v místních komunitách, aby získalo přístup k novým lokalitám a bylo schopno prodávat svůj výrobek. Veřejné mínění (a předpoklady týkající se veřejného mínění) o akvakultuře může ovlivnit rámcové podmínky a politiku tohoto odvětví. Vzhledem k tomu, že se průmysl nachází v pobřežních a venkovských oblastech, musí se při šíření informací veřejnosti o tomto odvětví spoléhat na sdělovací prostředky. Sdělovací prostředky jsou proto důležitým zdrojem informací o lososu chovaném pro hospodářské účely a způsob, jakým sdělovací prostředky prezentují problémy akvakultury, má dopad na veřejné mínění i orgány. Tento článek se zabývá tím, jak je odvětví akvakultury prezentováno v norských novinách, a zabývá se tím, jak mohou témata sdělovacích prostředků a mediální framing ovlivnit veřejné mínění. Z analýzy vyplývá, že nejčastější témata, jimiž se norské noviny zabývají, souvisejí s životním prostředím, odvětvím akvakultury a politikou, kde obavy o životní prostředí převažují v rámci rizik. Negativní obrázky zobrazované sdělovacími prostředky mají silný vliv na tvorbu programu a mohou zdůrazňovat veřejné mínění v úzkém zaměření na rizika pro životní prostředí, což ovlivňuje jak obsah diskuse, tak zvýšený důraz regulačních orgánů na environmentální rizika. To je dále posíleno zaměřením na udržitelnost, kde se pozornost zaměřuje výhradně na rozměr životního prostředí, což snižuje význam ostatních rozměrů udržitelnosti v mediálním pokrytí.