Stávající údaje o dopadech chovu slávek v Baltském moři na životní prostředí

Chov slávek byl navržen jako opatření ke zmírnění příznaků eutrofizace. Tento přezkum, který byl vypracován v rámci projektu Baltského modrého růstu (BBG), shrnuje současné poznatky o dopadech chovu slávek v Baltském moři na životní prostředí. Stávající údaje byly rovněž katalogizovány a standardizovány ve formátu použitelném pro GIS, který bude zveřejněn on-line v operačním systému podpory rozhodování (ODS) baltského chovu slávek modrých.
Hlavním pozitivním dopadem chovu slávek na životní prostředí je odstranění živin z mořského ekosystému při sběru slávek chovaných ve farmovém chovu. Příjem živin filtrací fytoplanktonu a jiných částic může vést ke snížení koncentrací živin a fytoplanktonu ve vnějším prostředí, což povede ke zvýšení transparentnosti vody. Zlepšené světelné podmínky mohou následně podpořit růst bentických makroalg a zvýšit celkovou bohatost pobřežních druhů.
Intenzivní chov slávek může mít rovněž místní negativní dopady na životní prostředí v důsledku regenerace živin ve vodním sloupci a sedimentace biodepozit (např. výkalů). Organické obohacení podkladových sedimentů může vést k hypoxickým podmínkám a uvolňování živin ze sedimentů. Celkový dopad hospodářství na životní prostředí se může v jednotlivých lokalitách lišit a v průběhu produkčního cyklu se může měnit. Pokud se zvolí lokalita s dobře okysličenými sedimenty, lze se pravděpodobně vyhnout negativním účinkům chovu slávek nebo je omezit. Monitorování životního prostředí v chovech slávek v rámci projektu BBG pomůže posoudit dopad na životní prostředí a určit klíčové faktory pro optimalizaci pozitivních dopadů chovu slávek na životní prostředí.
Probíhající vnitrostátní programy monitorování životního prostředí neodhalí žádný přímý dopad chovu slávek na životní prostředí, pokud nejsou monitorovací stanice lokalizovány velmi blízko hospodářství slávek. Vnitrostátní monitorování lze využít k hodnocení dlouhodobých a rozsáhlých změn v koncentracích živin v Baltském moři a může sloužit jako odkaz na monitorování hospodářství slávek, pokud se používají stejné metodiky. Vnitrostátní kritéria pro posuzování ekologického stavu v rámci rámcové směrnice o vodě mohou být použita pro hodnocení stavu prostředí v oblasti chovu slávek a pro výběr lokality slávek. Budoucí studie dopadu chovu slávek v Baltském moři na životní prostředí by se měly zaměřit zejména na sedimenty (např. živiny, kyslíkový stav a bentická fauna) a na transparentnost vody. Údaje jsou zapotřebí i pro další ukazatele kvality vody, aby bylo možné lépe porozumět celkovému dopadu chovu slávek na mořský ekosystém.