Kapacita chovu slávek a interakce potravních internetových stránek v mesotrofním prostředí

Nízkotrafní akvakultura, jako je chov mlžů, nabízí slibné způsoby dodávek udržitelných mořských plodů a akvafetů. Zatímco chov mlžů se obvykle uskutečňuje ve vysoce produktivních pobřežních oblastech, které již podporují četné lidské činnosti a trpí environmentálními tlaky, numerické nástroje nabízejí slibnou cestu k prozkoumání a posouzení potenciálu produkce biomasy a souvisejících ekosystémových dopadů pro další rozvoj průmyslu a vyhledávání nových těžebních lokalit. V této studii jsme spojili ekofyziologický model, dynamickou teorii energetického rozpočtu (DEB), s modelem ekosystému (NORWECOM.E2E) pro simulaci produkce modrých mušlí Mytilus spp. a účinků založených na potravní síti v mezotrofním Hardangerfjordu v západním Norsku. Testovali jsme několik úrovní intenzity zemědělství v rozsahu fjordů a posoudili jsme dva účely produkce: akvafeed a lidská spotřeba. Z výsledků vyplynulo, že by Hardangerfjord mohl provozovat velkoplošný chov slávek pro oba účely. Rozsáhlé systémy těžby však vykazovaly škodlivé účinky na růst jednotlivých slávek (o 39 % nižší hmotnost ve vlhkém stavu po 2 letech) a zejména na sekundární produkci (snížení o 33 % po 1 roce) v důsledku akutní trofické konkurence. Simulace ukázaly krátké produkční cykly pro akvafety, které byly účinnější při využívání prvovýroby, neboť mladé a malé slávky mají nižší náklady na údržbu a reprodukci. Vstupy rozpuštěných živin z lososovitých zemědělských podniků měly okrajové účinky na prvovýrobu (&2 %). Činnosti chovu lososovitých a slávek by však mohly soutěžit o místa s nejvyšším produkčním potenciálem.