Kumulativní klimatické stresory mořská akvakultura: Vedlejší účinky onemocnění COVID 19 na španělskou mořskou kulturu

Mořská akvakultura využívá služeb mořských ekosystémů k produkci zboží, které může být důležité z hlediska potravinového zabezpečení. Tato činnost je však vystavena mnoha zátěžovým faktorům, jako jsou ty, které působí globální změna klimatu. Místní stresové podmínky způsobené environmentálními faktory mohou být ještě zhoršeny krizí způsobenou pandemií COVID-19. V tomto dokumentu analyzujeme situaci před pandemií COVID-19 ve dvou španělských regionech s nejvyšší produkcí akvakultury, Galicii a Valencijském společenství. Byl analyzován výskyt bouří, vln veder a uzavření chovu slávek a byly použity průzkumy, které definovaly vnímání producentů z hlediska hospodářských problémů vyplývajících z onemocnění COVID-19 a synergických environmentálních problémů. Rovněž byl analyzován časový trend produkce slávek. Španělská mořská akvakultura byla intenzivně vystavena klimatickým stresům, kvůli nimž je zranitelnější vůči onemocnění COVID-19, což vykazuje určité slabiny, pokud jde o produkci slávek a spotřebu v čerstvém stavu. V každém případě byla extenzivní akvakultura a akvakultura vyvinutá integrovanou multitrofickou akvakulturou (IMTA) označena za poněkud odolnější vůči dopadu onemocnění COVID-19. V zájmu zajištění environmentální a hospodářské udržitelnosti mořské akvakultury – podle budoucího nejistého scénáře pandemie – naše výsledky zdůrazňují potřebu odolnějších adaptačních programů a plánů obnovy s přihlédnutím k dopadům změny klimatu.