Rámec pro posuzování udržitelnosti lososa obecného upraveného na základě genomu

V tomto dokumentu se předkládá návrh rámce pro posuzování udržitelnosti, který by jako případovou studii využíval editaci genomu lososa obecného. Odvětví chovu lososa čelí několika výzvám, které brání udržitelné produkci. Úprava genomu byla zadána jako nástroj, který může zlepšit selektivní šlechtění a složky krmiva v akvakultuře, a poskytnout tak řešení, jako je odolnost vůči lososům a jiným patogenům a sterilita snižující křížení s volně žijícími, ohroženými populacemi. Cílem akvakultury je, aby její postupy a produkty přispívaly k udržitelnosti, a proto je třeba posuzovat i používání editace genomu s ohledem na udržitelnost. Při této práci vychází ze tří zdrojů informací: strategické a politické dokumenty zveřejněné vládními úřady a průmyslovými organizacemi; příslušná nařízení o GMO a zprávy o uvedení do provozu; kvalitativní empirické údaje z 19 polostrukturovaných rozhovorů s norskými klíčovými zúčastněnými stranami a čtyřmi polostrukturovanými skupinami občanů. O zjištěních z analýz se diskutuje v souvislosti s modelem udržitelnosti Wedding cake-modelu, který byl vypracován ve Stockholmském centru pro odolnost na základě cílů udržitelného rozvoje OSN a tří pilířů udržitelnosti: biosféra, společnost a hospodářství. Analýza údajů z dokumentů a rozhovorů ukazuje tři hlavní zjištění, jedno v rámci každého pilíře udržitelnosti. Za prvé bylo zjištěno, že biosférický pilíř, včetně ochrany životního prostředí a volně žijícího lososa, je hlavním problémem udržitelnosti, a proto je důležitý pro posouzení udržitelnosti v odvětví akvakultury a pro případné zavedení lososa šířeného genomem. Za druhé, do pilíře společnosti by mělo být zahrnuto zachování kulturních a přírodních zdrojů, což v norském kontextu zahrnuje zachování závislosti Sámi kultury na populacích volně žijícího lososa. Zatřetí je třeba zahrnout do hospodářského pilíře dobré životní podmínky zvířat jak z hlediska účinnosti, tak etické odpovědnosti v zemědělství. S určitým přijetím místních a vnitrostátních podmínek a dotčených druhů ryb lze stejný rámec obecně použít pro posouzení udržitelnosti ryb šířených genomem.