Ukazatele udržitelnosti pro posouzení systémů akvakultury

Akvakultura je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví produkce potravin na světě, a proto je žádoucí posoudit udržitelnost akvakulturních systémů. Cílem této studie bylo vytvořit portfolio kvantitativních ukazatelů hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti pro posouzení různých systémů akvakultury. Ukazatele byly vypracovány v letech 2003 až 2016 a kombinují metody shora dolů a zdola nahoru spolu s praktickými pozorováními v experimentálních a komerčních zařízeních akvakultury. Navrhuje se celkem 56 hospodářských (14), environmentálních (22) a sociálních (20). Ukazatele hospodářské udržitelnosti odhalují míru účinnosti při využívání finančních zdrojů, ekonomickou proveditelnost, odolnost a schopnost absorbovat negativní externí náklady a vytvářet finanční prostředky na reinvestice. Environmentální ukazatele odrážejí využívání přírodních zdrojů, účinnost využívání zdrojů, uvolňování znečišťujících látek a nevyužitých vedlejších produktů a riziko snížení biologické rozmanitosti. Ukazatele sociální udržitelnosti odrážejí schopnost vytvářet výhody pro místní komunity, včetně pracovních míst a potravinového zabezpečení, spravedlivého rozdělení příjmů, rovnosti příležitostí a začlenění zranitelných skupin obyvatelstva. Takto vytvořené ukazatele lze použít v zemědělském, regionálním, globálním nebo odvětvovém měřítku. Jsou kvantitativní, široké, vědecky podložené, snadno srozumitelné a interpretovatelné, dosažitelné v zemědělských podnicích nebo výzkumných stanicích a umožňují srovnání v různých prostorech a časech. Lze je tedy použít k posouzení výrobních systémů a ke srovnání různých experimentálních ošetření ve výzkumných experimentech. Mohou je rovněž využívat certifikační organizace, investoři a tvůrci politik. Umožňují provádět diagnostiku, zjišťovat silné a slabé stránky, stanovovat cíle a určovat opatření a posuzovat účinnost opatření a veřejných politik.