Akvakultura a obnova: Pohledy ze zkušeností v oblasti Středozemního moře

V tomto dokumentu se diskutuje o různých možnostech a inovacích souvisejících s udržitelnou akvakulturou v oblasti Středomoří, přičemž se rovněž přezkoumávají různé mořské metody a úloha integrované multitrofické akvakultury (IMTA) při podpoře využívání mořských zdrojů. IMTA a mořská kultura obecně, jsou-li pečlivě naplánovány, mohou být vhodné pro účely obnovy a ochrany životního prostředí. Akvakultura, zejména mořská kultura, je odvětvím, které postupně roste souběžně s rostoucími lidskými potřebami; jeho rozvoj však stále ovlivňuje několik problémů, zejména v souvislosti s výběrem vhodných lokalit, produkcí krmiv a dopadem na okolní prostředí. Současným problémem, který vyžaduje vhodná řešení, je provádění dohody IMTA. Tento přístup bohužel stále ovlivňují některé kritiky, zejména pokud jde o komercializaci nových produktů, jako jsou bezobratlí a mořské řasy, bez ohledu na jejich ekologický charakter. Pokud jde o umístění vhodné lokality, plány mořské akvakultury jsou v současné době přesunuty z pobřeží na moře s cílem omezit konkurenci o prostor s jinými lidskými činnostmi prováděnými v pobřežních vodách. V otevřené vodě se navíc zdá, že nakládání s odpady není problémem, ale voda s vysokou spotřebou energie zvyšuje náklady na údržbu. Byly předloženy některé návrhy na rozvoj udržitelné mořské akvakultury v oblasti Středozemního moře, kde je IMTA v plenkách a kde nedostatečné živiny, které charakterizují pobřežní vody, nejsou vhodné pro chov jak filtrovaných bezobratlých, tak makrořas. Z hlediska propojení činnosti mořské akvakultury s obnovovací ekologií se postupy navržené v tomto přezkumu týkají provádění dohody IMTA na pevnině, vytváření uměle kontrolovaných zahrad, jakož i chovu slávek na moři spolu s umělými útesy, přičemž zároveň předpokládá možnost využívání uměle eutrofizovaných oblastí.