Zprostředkovatelé antimořských licencí v norské akvakultuře; dohled, trendy v léčbě a možné důsledky pro bezpečnost potravin

Pro norskou akvakulturu představují velkou výzvu pro mořskou všívku a při zvládání infekcí mořských vrků se používá několik fyzikálních, biologických a chemických ošetření. Tato studie předkládá údaje o používání protimořských činidel pro norské farmové ryby v letech 1992 až 2017 a výsledky dohledu nad rezidui těchto látek ve vzorcích odebraných v letech 2002 až 2017. V období 2002–2007 zahrnovaly použití protimořských činidel emamektin, cypermethrin a deltamethrin. Azamethiphos byl zaveden v roce 2008 a flubenzurons v roce 2009. Při průběžném dohledu nad norskými farmovými rybami bylo v letech 2002 až 2017 vyšetřeno více než 3000 směsných vzorků na rezidua antimořských licencovaných látek. Rezidua byla zjištěna ve 3 % vzorků. Emamektin byl zjištěn v 5,0 % vzorků analyzovaných na emamektin, zatímco cypermethrin byl zjištěn u 2,1 % vzorků analyzovaných na cypermethrin. Dále byla zjištěna rezidua diflubenzuronu a teflubenzuronu v 1,2 % a 0,1 % vzorků analyzovaných pro tyto sloučeniny. Nebyl zjištěn žádný z ostatních protimořských činidel. Žádná měření nepřekračovala příslušný maximální limit reziduí (MLR) stanovený EU.