Produkce makrořas v severní Evropě: Pohled podniků a vlád na to, jak regulovat novou modrou bioekonomiku

Produkce biomasy makrořas, chápaná jako pěstování a sklizeň, je v současné době v Evropě méně významným odvětvím, ale toto odvětví má značný růstový potenciál. Zde jsme environmentální licenci vymezili jako hraniční objekt mezi podniky a orgány a prošetřovali jsme podrobnosti o postupech udělování licencí makroalgálů v sedmi severoevropských zemích (Finsko, Estonsko, Švédsko, Německo, Norsko, Island a Skotsko). Provedli jsme průzkumy a rozhovory se společnostmi zabývajícími se makrořasami a licenčními orgány, abychom pochopili výzvy, jimž obě strany čelí.
Obecně je produkce makrořas v severoevropských zemích regulována právními předpisy v oblasti životního prostředí a vody a není zahrnuta do územních plánů námořních prostor. Soukromé subjekty musí požádat o povolení v oblasti životního prostředí, vody a/nebo rybolovu, aby mohly zahájit činnost v tomto odvětví, často se zapojením několika orgánů. Společnosti vyjádřily nespokojenost s nekonkrétními právními předpisy a zatěžujícími licenčními postupy, které mohou oddálit nebo dokonce zabránit zahájení podnikání. Orgány zdůraznily nedostatek vědeckých posouzení rizik produkce makrořas pro životní prostředí a potřebu řešit případné konflikty s jinými mořskými odvětvími. Společnosti potřebují licenci pro přístup na trhy, zatímco orgány ji považují za nástroj k prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Jako hraniční předmět je licence výsledkem korespondence a spolupráce mezi společnostmi a orgány. K podpoře tohoto podnikání a k usnadnění souladu právních předpisů by měl být uplatňován jednofázový postup udělování licencí pro výrobu makrořas. Kromě toho by měly být ve vnitrostátních územních plánech námořních prostor uznány činnosti související s makrořasami, aby se usnadnilo dlouhodobé plánování.