Je-li více: využívání rozmanitosti druhů k přechodu k udržitelné akvakultuře

Růst lidské populace zvýšil poptávku po potravinářských výrobcích, která by se měla v nadcházejících desetiletích zdvojnásobit. Až donedávna byla tato poptávka uspokojována rozšířením zemědělské plochy a zintenzivněním agrochemické monokultury několika druhů. Tento způsob rozvoje byl však kritizován kvůli jeho negativním dopadům na životní prostředí a další lidské činnosti. Proto jsou zapotřebí nové výrobní postupy, aby byly v budoucnu udržitelně splněny požadavky na lidské potraviny. V této souvislosti tvrdíme, že polykulturní postupy mohou zajistit přechod akvakultury k udržitelnému rozvoji. Přezkoumáváme tradiční a nedávné polykulturní postupy (rybáře, recirkulované systémy akvakultury, integrovaná multitrofická akvakultura, akvaponie, integrovaná zemědělská akvakultura) s cílem zdůraznit, jak zlepšují akvakulturu prostřednictvím koexistence a interakcí druhů. Tento přehled zdůrazňuje význam slučitelnosti druhů (tj. druhů, které mohou žít ve stejném zemědělském prostředí bez škodlivých interakcí) a doplňkovosti (tj. doplňkového využívání dostupných zdrojů a/nebo komenzalismu/mutualismu) pro dosažení účinné a etické akvakultury. Celkově polykultura kombinuje aspekty produktivity, ochrany životního prostředí, sdílení zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat. Je však třeba řešit několik výzev, aby se usnadnil rozvoj polykultur na celém světě. Vytvořili jsme čtyřstupňový koncepční rámec pro navrhování inovativních polykulturních systémů. Tento rámec zdůrazňuje význam i) využití výhledových přístupů ke zvážení toho, které druhy je třeba kombinovat, ii) provádění integrovaného posouzení chovných prostředí s cílem určit, ve kterém zemědělském systému je nejdůležitější konkrétní kombinace druhů, iii) vývoje nových nástrojů a strategií pro usnadnění řízení polykulturního systému a iv) provádění polykulturních inovací pro příslušné zúčastněné strany zapojené do transformace akvakultury.