Síla genetiky: Dřívější a budoucí přínos vyváženého genetického výběru k udržitelnému růstu a produktivitě norského odvětví lososa obecného (Salmo salar)

Za méně než 50 let se chov lososa obecného stal v Norsku významným odvětvím a bylo vyvinuto několik pokusů o předvídání budoucího růstu. Ve veškeré produkci potravin hraje genetika důležitou úlohu při optimalizaci a účinnosti produkce. Přínosy genetické selekce v akvakultuře jsou méně zdokumentovány v důsledku proměnlivého produkčního prostředí, dlouhé doby produkce a problémů, jako jsou námořnictvo, infekční choroby a výkyvy na trhu. Tato studie zkoumá dopad 50 let vyváženého genetického výběru na růst a produktivitu norského odvětví lososa obecného. V rámci běžných zahradních experimentů byla oplodněna kryo-konzervovaná mláďata od samců z předchozích generací samic představujících dnešní chov lososa obecného (11. generace) a potomci (půlssib čeledi) byli chováni za stejných obchodních podmínek chovu. Po ukončení tohoto pokusu činil rozdíl v průměrné tělesné hmotnosti mezi generací 0 a polovinou SIB od dnešního lososa 1,5 kg. Výsledky společného zahradního experimentu byly použity k modelování přínosu genetické selekce pro zvýšení míry růstu lososa v průmyslu od generace 0 (sklizené v letech 1975–1978) do 11. generace (sklizené v letech 2017–2019) a k simulaci výkonu genetik pro očekávaný růst průmyslu do roku 2050 (24. generace) s čtyřmi různými prognostickými scénáři. Zjistili jsme, že celkové norské produkce ve výši 2,5 až 3,2 milionu tun by mohlo být v roce 2050 dosaženo pouze zlepšením přirozeného růstového potenciálu lososa obecného prostřednictvím genetické selekce. Dále se očekává, že doba výroby v mořské vodě se z 15,3 měsíce v roce 2019 z 15,3 měsíce v roce 2019 zkrátí o 40 % na dobu výroby v rozmezí od 9,2 do 7,2 měsíce v roce 2050. Zkrácení doby produkce v mořské vodě má za následek zkrácení času ohroženého nemocemi a jinými nešťastnými událostmi a v našem nejprogresivnějším scénáři se očekávalo, že úmrtnost v mořské vodě se sníží až o 50 %. Příspěvek ke snížení ztrát a zvýšenému využívání zdrojů zvyšuje udržitelnost norského odvětví akvakultury. Tato studie prokázala, že je možné výrazně zvýšit norskou produkci akvakultury genetickým zlepšením a že přínos genetické selekce pouze pro růstovou míru může odstranit 77 % rozdílu předpokládaného počtu pěti milionů tun v roce 2050. Tyto scénáře ukazují, že genetická selekce by měla být zahrnuta jako ústřední složka při předvídání budoucího vývoje a růstu produkce akvakultury, a to jak v Norsku, tak v dalších zemích produkujících lososa.