Bulharsko

Druh chovaného druhu

Hlavními druhy jsou pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), kapr obecný (Cyprinus carpio), kapr velký (Hypophthalmichthys nobilis), kapr obecný (Ctenopharyngodon idella), středomořský slávka (Mytilus galloprovincialis).

^{Zdroje: 2023, EUMOFA; 2022, VTHVR}

^{Zdroje: 2023, EUMOFA}

Dopad akvakultury na hospodářství země, trh s potravinami a trh práce

• V roce 2019 bylo zaregistrováno 754 zemědělských podniků: nejvyšší počet podniků s teplou vodou činil 535 (72 % z celkového počtu), 78 podniků studená voda (10 %) a 104 (14 %) smíšené podniky. Sběrače černých slávek jsou 29 nebo 4 %.
• Více než 95 % všech podniků v daném pododvětví v každém z let v období 2014–2018 patří do skupiny Mikropodniků-9 zaměstnanců. Ostatní, 10 až 16 podniků, jsou malé, s výjimkou jednoho podniku, který se v roce 2018 přesunul do střední kategorie.
• Vývoj celkových ročních příjmů v pododvětví akvakultury vykazoval v období 2014–2018 vzestupný trend: 64,9 milionu BGN v roce 2018 neboli 2,2 násobek původního 29,2 milionu BGN od roku 2014.
• Územní subsektor vytváří příjmy prakticky ve všech oblastech země.
• Počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky v subsektoru 03.2 (Produkce a chov ryb a jiných vodních organismů) se podle údajů Národního statistického úřadu (NSI) zvýšil z 662 v roce 2014 na 866 v roce 2018.
• Průměrný roční příjem na podnik ve sladkovodní akvakultuře opakuje trvalý růst příjmů pododvětví akvakultury, zatímco u pěstování slávek černých je příjem nerovnoměrný.
• Pododvětví akvakultury slané vody se ve třech z pěti let období 2014–2018 výrazně ztratilo. Pododvětví sladkovodní akvakultury bylo ve třech z pěti let období ziskové. Na konci období (2018) byl možný začátek návratu k zisku.
• Příjem na kilogram produkce akvakultury plynule vzrostl z 2,61 BGN (bulharská měna) v roce 2014 na 3,97 BGN/kg v roce 2018. Výnos na kilogram akvakultury zůstává po celé období minimální. Růst příjmů v subsektoru je způsoben zejména zvýšením objemu produkce akvakultury a v menší míře zvýšením prodejních cen.
• Roční příjem na zaměstnance v subsektoru akvakultury vykazuje trvalý růst ze 44,1 BGN v roce 2014 na 74,9 BGN v roce 2018, což je nepřímý ukazatel růstu produktivity práce. Jsou vyšší ve sladkovodní akvakultuře, kde je rovněž vyšší produktivita práce.
• Trh s rybami, jinými vodními organismy a produkty rybolovu v Bulharsku souvisí s rozvojem (pod)odvětví: Průmyslový rybolov, akvakultura, zpracování ryb a jiných vodních produktů, obchod s rybami a jinými vodními produkty. Nabídka pochází z vlastních úlovků, vlastní produkce akvakultury a dovozu a poptávky po domácí spotřebě a vývozu. Rovnováha trhu měřená z finančního hlediska (v milionech BGN) ukazuje podstatný nárůst vývozu. Paralelní vývoj dovozu naznačuje, že nárůst je způsoben především výrobním odvětvím s dováženými surovinami.
• V případě spotřeby zůstává hlavním místem spotřeby ryb a rybích produktů domov. Ryby se nakupují čerstvé nebo zmrazené jednou týdně nebo několikrát měsíčně. Velmi zřídka se připravuje nebo konzervuje. Mezi druhy ryb, které konzumují akvakultura, patří pstruh a druhý kapr. Obyvatelé měst označili za zdroj ryb velké maloobchodní řetězce – hypermarkety a supermarkety a specializované rybí obchody. Každý čtvrtý je závislý na samostatných úlovcích.
• Odhadovaná spotřeba druhů kaprů se v období 2014–2019 zvýšila, pstruh a černý/ostatní mořští slávky zůstaly na poměrně konstantní úrovni.

^{Zdroje: MNSPA}

Výzvy a příležitosti

• Existence přírodních zdrojů, které mohou rozvíjet akvakulturu.
• Nerealizovaný potenciál pro zvýšení spotřeby místní akvakultury, včetně mořské akvakultury.
• Rozvoj nových druhů mořské akvakultury v černomořských vodách (pilotní projekty).
• Zlepšování odborných dovedností osob pracujících v odvětví akvakultury prostřednictvím celoživotního učení a zavádění know-how.
• Zavádění nových technologií.
• Diverzifikace produkce pěstováním špičkových druhů.
• Potenciál vytvářet přidanou hodnotu pro produkci akvakultury prostřednictvím činností souvisejících s primárním zpracováním a uváděním na trh.
• Rozšíření škály specializovaných výrobků dostupných na mezinárodních a domácích trzích.
• Certifikace ekologických rybích hospodářství v Bulharsku. (Legislativní.)
• Certifikace vnitrostátních norem pro místní produkty na podporu původních druhů. (Legislativní.)
• Potenciál udržitelného rozvoje přehrad až 100 decares zvýšením podílu služeb akvakultury.
• Všechny tyto okolnosti – nedostatek vody, zatížení vodou, globální změna klimatu atd. stanoví hlavní směry, v nichž by měla být akvakultura v Bulharsku přeorientována. Toto pododvětví se může spoléhat na udržitelnost produkce v nadcházejících letech pouze tehdy, pokud zohlední výskyt předpokládaných změn v kvalitě, kvantitě a distribuci vodních zdrojů. V každém případě je povinné přeorientovat výrobu na výrobu šetrnou k vodě a šetrnou k životnímu prostředí. To vyžaduje řízení a používání nových technologií na úsporu vody a úsporu energie.
• Výzvou pro vědeckou obec v zemi je zvládnutí biotechnologie umělého šlechtění nových druhů pro bulharskou akvakulturu s cílem zajistit udržitelnost produkce. Neexistence dlouhodobého plánu na zachování a obnovu populací původních druhů hydrobiontů, které jsou předmětem komerčního a rekreačního rybolovu, neumožňuje organizaci udržitelné a vědecky plánované produkce těchto druhů v akvakulturních hospodářstvích. 

^{Zdroje: MNSPA}

Zaměstnanost a počet podniků

866 zaměstnanců v akvakulturních hospodářstvích a 446 aktivních rybích farem. 

^{Zdroje: MNSPA}

Registrace ryb ve farmovém chovu a registrace rybích farem 

Příslušné informace najdete zde.

• Strategický akční plán pro ochranu životního prostředí a obnovu Černého moře
• Národní strategie pro řízení a rozvoj vodohospodářského odvětví
• Námořní strategie Bulharské republiky a program opatření
• Národní strategie v oblasti biologické rozmanitosti