Může lepší výživa lososa obecného ve sladkých vodách zvýšit odolnost ryb, přežití a růst po přenosu mořské vody?

Ztráta ryb ve fázi chovu lososa obecného v mořské vodě (SW) je vysoká a velká část této ztráty vzniká v období těsně po přemístění tuňáka obecného. Ve stávající studii předpokládáme, že zlepšení potravy ve sladkovodní fázi ovlivňuje růst, přežití a robustnost ryb později ve fázi SW. Za tímto účelem bylo v FW při teplotě 12 °C krmeno pět experimentálních diet. Kromě komerčně podobné kontrolní stravy byly ryby krmeny potravou se změněným složením FA, jejímž cílem je být více jako přirozené krmivo lososa obecného v FW, potravou se zvýšenými koncentracemi vybraných AA/N-sloučenin (methionin, lysin, threonin a taurin), potravou se zvýšenou koncentrací methioninu a některých B-vitaminů (folát, B12 a B6) a konečnou potravou kombinující všechna tato potenciální zlepšení. V době přenosu SW byla odolnost ryb krmených různými dietami testována přímým přenosem do SW při třech různých teplotách (8, 12 a 16 °C, bez předchozí aklimatizace), jakož i přenosem do otevřených síťových kotců při krmení běžnou obchodní stravou. Růst a přibližné složení ryb se mezi jednotlivými skupinami stravy nelišily. Zdá se, že všechny skupiny stravu dobře manipulovaly s přenosem do SW, a ačkoli přenos SW vyvolal u ryb stresovou reakci, u jednotlivých skupin stravy se to výrazně nelišilo. Ryby přemísťované do SW při 8 °C měly vyšší úmrtnost, sníženou vrstvu muku a zvýšenou prevalenci úbytku a rány z rozsahu, ale to se týkalo všech skupin stravy. Proto nebylo doporučeno přímé přemístění do SW při nižší teplotě, než je teplota ryb. Při dvou nejvyšších teplotách existovaly mezi skupinami určité rozdíly, pokud jde o závažnost kataraktů. Kromě toho žádný z naměřených parametrů týkajících se zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat nevykazoval žádný rozdíl mezi skupinami stravy, což naznačuje, že kontrolní strava již byla dostatečná.