Posouzení životního cyklu mořčáka evropského a sladkosti při chovu mořských klecí – od krmné rostliny po sklizeň

Akvakultura souvisí s dopady na životní prostředí, a to jak na místní, tak na celosvětové úrovni. Účelem této studie bylo určit kritická místa pro životní prostředí spojená s rybími krmivy různých granulací, v mořčáka evropského a drobném chovu za použití přístupu posuzování životního cyklu (LCA), vzhledem k tomu, že nedávné studie naznačují, že rybí krmivo je převládajícím faktorem ovlivňujícím chov mořských ryb. To následně umožnilo podrobné srovnání vlivu činnosti organizace na životní prostředí v průběhu celého cyklu chovu, a to u obou druhů. LCA byla použita na výrobní proces rybích krmiv s ohledem na množství surovin, tepla a energie potřebné pro výrobu krmiv. Podobně byla LCA použita v klecových hospodářstvích v Řecku, která zahrnovala množství krmiva podle velikostní třídy, energii a palivo potřebné pro výrobu jedné tuny mořčáka evropského a sladkosti. Třída krmiv menší velikosti (SSF) distribuovaná do potěru vykazovala lepší výsledky ve srovnání s médiem (MSF) a velkými krmivy (LSF) krmených nedospělým/dospělým jedincům, pokud jde o různé indikátory dopadu na životní prostředí. U středně velkých a velkých krmiv bylo hlavním negativním přispěvatelem používání slunečnicového šrotu, zatímco malá krmiva ovlivnila tyto ukazatele vyšší poptávkou po elektřině a množstvím rybí moučky. Ze srovnání mořčáka evropského a malého množství vyplynulo, že na všech osmnácti indikátorech dopadu na životní prostředí mělo mírné dopady výrazně menší dopad. To by mělo být dáno sníženým přepočítacím poměrem krmiva a nižšími požadavky na potravu ve srovnání s mořčákem. Zlepšení metod pěstování surovin, optimalizované snížení množství surovin mořského původu a lepší řízení krmení by mohlo přispět k celkové ekologické udržitelnosti tohoto odvětví.