Posouzení životního cyklu produkce mlžů v akvakultuře – kritický přezkum metodických trendů

Účel: Nárůst produkce měkkýšů vyvolal obavy týkající se životního prostředí, tj. obohacování a přerozdělování živin a spotřeby energie. Úsilí o posouzení environmentální zátěže vyplývající z rozšíření produkce měkkýšů bylo vyvinuto pomocí metodiky posuzování životního cyklu (LCA). Ačkoli byla LCA v akvakulturních systémech široce uplatňována a přezkoumána, produkce měkkýšů a korýšů není dostatečně zkoumána. Cílem tohoto přezkumu je určit metodické trendy, upozornit na nedostatky a omezení a poskytnout pokyny pro budoucí studie.
Metody: Na vědecké studie zveřejněné do roku 2021 byl použit systematický přezkum literatury. Celkem 13 dokumentů bylo zkráceno abstraktním a úplným prověřením textu. Literatura splňující kritéria zařazení byla dále analyzována v šesti různých aspektech posuzování životního cyklu (funkční jednotka, hranice systému, kvalita údajů a údajů, alokace, metody posuzování dopadů, interpretační metody). Pro každý přezkoumaný aspekt jsou uvedeny diskuse a pokyny.
Výsledky a diskuse: LCA pro měkkýše se od ostatních studií akvakultury značně liší, zejména proto, že měkkýši se vyhýbají alokaci dopadů vyplývajících z produkce rybí moučky. Druhotné produkty jsou přítomny při zpracování měkkýšů, např. v konzervovaných produktech. Studie týkající se měkkýšů a korýšů navíc nezohledňují pozitivní kredity z odstraňování živin z ekosystémů a zhodnocování odpadu z korýšů (střívka a organické zbytky). Pro země mimo Evropu a jiné druhy než slávky byly nalezeny omezené informace. Navzdory proměnlivosti cílů a rozsahu studií byly zjištěny metodické trendy. Místní dopady měkkýšů na chovnou oblast a dopady na biologickou rozmanitost nebyly do studií zahrnuty. 
Závěry a doporučení: Mělo by být vyvinuto úsilí o poskytování údajů souvisejících se systémem „předních znalostí“ v rámci studií s cílem zlepšit transparentnost a umožnit reprodukci výsledků. Měly by být poskytnuty informace o přirozeném stavu pěstitelské oblasti, neboť produkce měkkýšů závisí především na podmínkách, které nejsou antropogenní. Je třeba podporovat používání metodik posuzování biologické rozmanitosti, a to i přes jejich omezení.