Přístup EU k používání antimikrobiálních látek u zvířat vychází především z přísných regulačních opatření obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a také v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018, pokud jde o podávání veterinárních léčivých přípravků konkrétně prostřednictvím medikovaných krmiv. Regulační rámec EU zakazuje používání antibiotik k podpoře růstu nebo zvýšení výnosů. Používání všech antimikrobiálních látek podléhá veterinárnímu předpisu na základě klinického vyšetření nebo jiného řádného posouzení veterinárním lékařem. Některá antimikrobika nemohou být používána u zvířat, neboť jsou vyhrazena k léčbě určitých infekcí u lidí. Preventivní používání antibiotik je povoleno pouze jednotlivým zvířatům, a to ve výjimečných případech a za přesně vymezených okolností. Kromě toho je na úrovni EU zaveden farmakovigilanční systém, který zahrnuje spolupráci mezi členskými státy, Komisí, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a držiteli rozhodnutí o registraci za účelem plnění úkolů souvisejících s bezpečností a účinností registrovaných veterinárních přípravků.
Prodej antimikrobiálních veterinárních léčivých přípravků v EU pro zvířata určená k produkci potravin, včetně vodních živočichů určených k produkci potravin, byl do roku 2022 monitorován na dobrovolném základě. Od roku 2023 je prodej monitorován v rámci nového, právně závazného systému. Tyto údaje se používají ke sledování pokroku při plnění ambiciózního cíle snížit do roku 2030 celkový prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu v EU o 50 % ve srovnání s rokem 2018 (https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:ea0f9f73-9ab2-11ea-9…). Od roku 2026 mají členské státy shromažďovat údaje o používání antimikrobiálních látek u ryb podle kategorií (losos obecný, pstruh duhový, mořčák evropský, mořčák evropský). Tyto údaje o používání antimikrobiálních látek by měly být základem pro definování cílených opatření proti antimikrobiální rezistenci (AMR).
„Strategické pokyny pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030“ zdůrazňují potřebu snížit závislost na antibiotikech prostřednictvím posílených chovatelských postupů. Tyto postupy, jejichž cílem je podpora dobrých životních podmínek zvířat a prevence nemocí, mají zásadní význam pro zmírnění rizik spojených s používáním antibiotik a pro odstranění zneužívání antibiotik a zároveň jsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí i veřejného zdraví.
V červenci 2022 označila Komise a členské státy antimikrobiální rezistenci (AMR) za jednu ze tří hlavních prioritních zdravotních hrozeb. Byla zveřejněna komplexní zpráva o národních akčních plánech členských států „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (https://health.ec.europa.eu/publications/overview-report-member-states-…) (otázka „jedno zdraví“, což znamená, že zahrnuje lidské zdraví, zdraví zvířat, zdraví rostlin a životní prostředí a představuje mnohotvárnou přeshraniční zdravotní hrozbu, kterou nemůže řešit jedno odvětví samostatně nebo pouze jednotlivé země).
Dne 26. dubna 2023 přijala Evropská komise návrh doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“, v němž se členské státy vyzývají, aby přijaly opatření ke zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat určených k produkci potravin, jako jsou ryby ve farmovém chovu, s cílem snížit výskyt a šíření infekčních onemocnění v zemědělství a následně snížit potřebu používání antimikrobiálních látek. A dne 13. června 2023 přijala Rada doporučení o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci pomocí přístupu „jedno zdraví“ (https://health.ec.europa.eu/publications/council-recommendation-steppin…). Cílem doporučení je podpořit uvážlivé používání antimikrobiálních látek stanovením konkrétních cílů v oblasti antimikrobiální rezistence a spotřeby antimikrobiálních látek v oblasti lidského zdraví. Rovněž vyzývají členské státy, aby přijaly opatření ke zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat určených k produkci potravin, jako jsou ryby ve farmovém chovu, s cílem snížit výskyt a šíření infekčních onemocnění v chovu a následně snížit potřebu používání antimikrobiálních látek.
Jak je uvedeno v oddílech 8 a 9 doporučení o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci pomocí přístupu „jedno zdraví“, některé strategie ke snížení závislosti na antibiotikech v akvakultuře jsou: i) přijetí preventivních a kontrolních opatření proti infekčním nemocem; II) přijetí opatření biologické bezpečnosti v rybích hospodářstvích, což je povinností provozovatelů podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“); III) podpora šlechtitelských technik v akvakultuře pro rozvoj kmenů odolných vůči nákazám; IV) podpora používání očkování a alternativ s cílem pomoci předcházet určitým nemocem (očkovací látky nabízejí cílenou imunitu vůči specifickým patogenům; jsou však spojeny s problémy, jako jsou omezení specifická pro jednotlivé druhy.); v) podpora vývoje a používání inovativních doplňkových látek, včetně doplňkových látek ke zlepšení fyziologického stavu zvířat, jako jsou krmiva na bázi hmyzu (tato krmiva jsou bohatá na bílkoviny, chitin a bioaktivní látky (např. kyselina laurová), které mohou zvýšit rozmanitost střevní mikrobioty, zlepšit odolnost vůči chorobám a snížit závislost na rybí moučce), probiotika (probiotika, jako je bacillus a laktobacillus, zvýšit imunitu, růst a toleranci stresu a zároveň potlačovat patogeny), prebiotika (prebiotika, např. fructooligosacharidy (FOS) a mannanoligosacharidy (MOS) selektivně stimulovat prospěšné střevní bakterie, zlepšit absorpci živin a imunitní reakce) a symbiotika (která kombinují probiotika a prebiotika, synergicky zvyšují odolnost vůči chorobám, střevní morfologii a rovnováhu mikrobiomu); VI) zajištění průběžné odborné přípravy týkající se znalostí v oblasti prevence a kontroly infekcí a biologické bezpečnosti všech pracovníků rybích hospodářství (rovněž podle článku 11 nařízení (EU) 2016/429); VII) zajištění řádného nakládání s kaly s cílem předcházet chorobám a jiným patogenům.
Tyto alternativní strategie jsou v souladu s pokyny FAO/WHO a podporují postupy akvakultury šetrné k životnímu prostředí, které posilují zdraví ryb, minimalizují odpad a snižují ekologické škody.
Za účelem posílení regulačního rámce EU provádějí členské státy víceleté národní strategické plány pro akvakulturu (MNSPA), které integrují cíle v oblasti snižování antimikrobiální rezistence, často podporované financováním z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF). Tyto plány mají posílit biologickou bezpečnost, podpořit programy očkování a podpořit investice do alternativních terapií.
EU rovněž poskytuje finanční prostředky na projekty související s antimikrobiální rezistencí v odvětví akvakultury (Horizont Evropa a ENRAF). Například Cure4Aqua se zaměřuje na vývoj biologických alternativ k antibiotikům a NeoGiANT, které valorizují vedlejší zemědělské produkty do přirozených antimikrobiálních přípravků.