Reakce rybolovu a akvakultury na mimořádné události (FARE) jsou často nesprávně zacíleny nebo mohou narušit stabilitu tohoto odvětví. Cílem tohoto elektronického vzdělávacího kurzu je zvýšit kvalitu a odpovědnost připravenosti a reakce na mimořádné...
Tento kurz zavádí postupnou cestu řízení biologické bezpečnosti akvakultury (PMP/AB), která využívá přístup založený na posouzení rizik ke zlepšení celkové udržitelnosti odvětví akvakultury. Nastiňuje koncepce a kroky potřebné k provedení analýzy...
Tento kurz zavádí nomenklaturu harmonizovaného systému (HS) pro produkty rybolovu a akvakultury a představuje globální a FAO mezinárodní obchodní nástroje v oblasti rybolovu, jako je preferenční přístup a pravidlo původu. Tento kurz je určen...
Stručná charakteristika projektu: VeriFish je dvouletý projekt financovaný z programu Horizont Evropa, jehož cílem je poskytnout přístupný a dynamický rámec ověřitelných ukazatelů udržitelnosti pro zlepšení komunikace a porozumění udržitelné produkci...
Toto vydání obsahuje modrou transformaci v akci, ilustrovanou činnostmi a iniciativami pod vedením FAO ve spolupráci s členy, partnery a klíčovými zúčastněnými stranami s cílem začlenit potraviny z vodních organismů do celosvětového potravinového...
Baltský MUPPETS poskytuje inovátorům jedinečnou příležitost dosáhnout hmatatelného dopadu na udržitelný chov mušlí a vývoj produktů, přičemž podporuje progresivní řešení, která posilují místní hospodářství a zlepšují ekosystémy Baltského moře. Cílem...
Ano, je to proveditelné, ale přetrvávají technické, inženýrské a nákladové problémy. Budoucí rozvoj mořské nebo exponované mořské akvakultury bude záviset na technologii, která se používá k překonání extrémních podmínek oceánského klimatu, na logistických problémech při dodávání krmiv a dalších vstupů do hospodářství, na vývoji pracovních platforem na moři a na dálkové kontrole platforem založených na internetu věcí za účelem komunikace a řízení platforem s optimalizačními systémy založenými na umělé inteligenci.
Integrovaná multitrofická akvakultura (IMTA) je druh akvakultury, v níž je ve stejném produkčním systému chováno několik vodních druhů z různých trofických úrovní (např. ryby, mořské řasy, měkkýši nebo jiní bezobratlí) s cílem zlepšit účinnost, snížit množství odpadu a poskytovat ekosystémové služby, jako je biosanace.
„Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030“ podporují IMTA, mimo jiné druhy akvakultury, které jsou pro životní prostředí a klima nejpříznivější.
IMTA může zahrnovat mnoho různých typů akvakulturních systémů, jako jsou pozemní akvakulturní systémy (např. rybníky) a síťové systémy kotců (např. kombinace chovu ryb s systémy pro lov při dně a při dně pro mlže a produkci mořských řas). Cílem je však vždy zvýšit environmentální udržitelnost, hospodářskou stabilitu a společenskou přijatelnost v rámci holistického přístupu oběhového hospodářství.
Systémy IMTA zvyšují udržitelnost akvakultury napodobováním přirozených koloběhů živin. V těchto systémech se organická hmota, která není využívána jedním druhem, jako jsou ryby, stává zdrojem pro jiné druhy, jako jsou mořské řasy a měkkýši, kteří využívají živiny k růstu. Účinnost systému závisí na environmentálních faktorech, jako jsou obsah živin v dané oblasti, dostupnost potravin a hydrodynamice.
Při přijímání dohody IMTA přetrvává několik problémů. Například podle právních předpisů EU nemohou být živočichové pocházející z akvakultury krmeni odpadem, což znamená, že platný právní rámec zneplatňuje modely, kdy jsou ryby kombinovány s některými filtračními krmivy a detritivorovými druhy (nízké trofické druhy jako mlži a okurky), které recyklují živiny z nezískaných krmiv a výkalů ryb. S cílem posoudit a pomoci řešit tyto výzvy financuje EU několik projektů v oblasti IMTA, jako je Astral (https://www.astral-project.eu/ ) a AquaVitae (https://aquavitaeproject.eu/).
V roce 2020 dosáhla produkce akvakultury v EU celkem 1,2 milionu tun v hodnotě 3,9 miliardy EUR. V té době byly hlavními vyprodukovanými druhy v akvakultuře mořští slávky (19 % celkové produkce EU), pstruh duhový (17 %), slávka modroploutvá (11 %), ústřice lesní (9 %), růžichy giltheadové (8 %), středomořské slávky (7 %), mořčák evropský (7 %), kapr obecný (7 %) a tuňák obecný (3 %). Těchto devět druhů představuje 87 % celkové produkce akvakultury v EU (VTHVR 22–17-EU).
