Recirkulace akvakultury je možná bez významného obchodu s energií: Posouzení životního cyklu chovu ryb ve Varšavě ve Švédsku

Mořské plody jsou považovány za slibnější pro udržitelnější stravu. Rostoucí produkce v pozemních uzavřených recirkulačních akvakulturních systémech (RAS) překonává mnoho místních problémů v oblasti životního prostředí pomocí tradičních otevřených systémů založených na síti, jako je eutrofizace. Energie potřebná k zachování vhodné kvality vody a souvisejících emisí však byla z globálního hlediska považována za problematickou. Tato studie využívá posouzení životního cyklu (LCA) k prozkoumání potenciálu komerční farmy RAS tilapia a Clarias ve Švédsku z hlediska vlivu na životní prostředí a zlepšení. Zvažovanými kategoriemi a ukazateli dopadu na životní prostředí byla eutrofizace sladké vody, změna klimatu, poptávka po energii, využívání půdy a závislost na vstupech krmiv ze zdrojů zvířat na kg filetu. Zjistili jsme, že produkce krmiv nejvíce přispěla ke všem dopadům na životní prostředí (67 až 98 %) s výjimkou poptávky po energii pro tilapii, což je v rozporu s předchozími zjištěními, že spotřeba energie na úrovni zemědělských podniků je hnací silou environmentálních tlaků. Mezi hlavní možnosti zlepšení patří lepší využívání vedlejších produktů a používání většího podílu rostlinných složek krmiv. To spolu se zjištěným dalším menším potenciálem ke zlepšení naznačuje, že systémy RAS mohou hrát důležitější úlohu v budoucím, environmentálně udržitelném potravinovém systému.