Strategické úvahy pro vytvoření rozsáhlého průmyslu mořských řas na základě použití rybích krmiv: norská případová studie

Sójový proteinový koncentrát (SPC) je klíčovou složkou rybího krmiva a většina z něj pochází z Brazílie. Brazilský sójový průmysl však údajně vedl k významným environmentálním problémům, včetně odlesňování. V důsledku toho jsou zkoumány nové zdroje bílkovin a bílkoviny extrahované z farmových mořských řas se považují za alternativu. Proto zkoumáme, jak může bílkovinný produkt z mořských řas konkurovat DOO jako bílkovinné složce pro krmivo pro ryby. Studie používá matici pro určování polohy, analýzy nákladů zahrnující právní předpisy v oblasti energetiky a analýzu nejistoty pomocí simulací Monte Carlo a jsou identifikovány klíčové výzvy v oblasti výzkumu. Původní zjištění spočívá v tom, že s nově vznikajícím odvětvím mořských řas jsou náklady na výrobu SPP příliš vysoké na to, aby byly konkurenceschopné, pokud jde o použití rybích krmiv. K překonání tohoto problému jsou zkoumána dvě řešení. Za prvé, k dosažení rozsahu jsou zapotřebí značné investice do infrastruktury pro pěstování a zpracování a navrhuje se rentabilita ve výši 65,000 tun. Druhou, ale slibnější cestou, nejlépe v kombinaci s první, je extrakce bílkovinných mořských řas a vysoce hodnotných složek mořských řas. Vzhledem k tomu, že mannitol a laminarran jsou vedlejšími produkty SPP, je 25–30 % pravděpodobnost pozitivní spodní linie. Výzkum v oblasti těžebních procesů je proto nezbytný pro maximalizaci těžby přísad s přidanou hodnotou. V průběhu času se očekává, že konkurenční postavení SPP se zlepší v důsledku zvýšení objemu výroby, jakož i lepších procesů biorafinace.