Akce zaměřené na kulturu potravin a předávání vědeckých poznatků v jednotlivých zemích – ovlivňují nákupní chování mořských plodů?

Pozitivní vnímání produktů akvakultury má zásadní význam pro podporu produkce pomocí udržitelnějších a k životnímu prostředí šetrnějších řešení. Vnímání spotřebitelů a výsledná rozhodnutí o koupi však stále nejsou dostatečně pochopena. Ve většině evropských zemí je vnímání spotřebitelů spíše negativní, což je umocněno mezerami ve znalostech a zavádějícími informacemi ze strany sdělovacích prostředků. Má se za to, že to má největší dopad na současnou nízkou míru spotřeby chovaných ryb v celé Evropě. Z předchozích výzkumů vyplynulo, že spotřebitelé se mohou často zdráhat změnit své chování při nákupu mořských plodů, přestože mají spolehlivé vědecké znalosti o produktech akvakultury a způsobu jejich produkce. V této studii jsme zkoumali, do jaké míry přispívají kontexty specifické pro jednotlivé země a míra vědeckých poznatků k nákupnímu chování spotřebitelů v celé Evropě. Za tímto účelem byly ve třech zemích provedeny interaktivní průzkumy plakátů a polostrukturované rozhovory na osmi různých akcích pro předávání znalostí, které se zaměřily na 383 účastníků. Uplatňování dosud nedostatečně využívané metody, interaktivního průzkumu plakátů, zdůraznilo potřebu využívat nové přístupy k řešení chování spotřebitelů.
Z našich výsledků vyplývá, že zvýšené vědecké poznatky samy o sobě nevedou ke změnám v nákupním chování. Vnímání a nákupní zvyklosti jsou velmi kontextové a liší se podle kultury. To poukazuje na vysoce provázanou povahu mořské potravinářské kultury specifické pro jednotlivé země, která se pohybuje mezi individuálním povědomím, vědeckými poznatky a sociokulturním kontextem, což vede k individuálním rozhodnutím o nákupu. Naše výsledky naznačují, že se více zaměříme na udržitelnost produktu a důraz na probíhající přechod k oběhovému hospodářství v odvětví akvakultury může být slibnou cestou k podpoře nákupních rozhodnutí více založených na udržitelnosti v odvětví mořských plodů. Naše zjištění rovněž pochybují o tom, zda je snaha vzdělávat veřejnost o kritériích udržitelnějších nákupů skutečně klíčem k podpoře udržitelnějších vzorců spotřeby, nebo zda vycházíme ze zavádějících předpokladů, které vedou k nesprávným přístupům. Závěrem lze říci, že nedostatek jasných a snadno dostupných informací se zdá být hlavní překážkou společenského přijetí udržitelných produktů akvakultury v Evropě.